Novela, kterou připravilo ministerstvo práce, přenáší do zákoníku práce dvě směrnice EU o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Týkají se mimo jiné rodičovské či práce na dohodu. Změny měly začít platit do začátku loňského srpna.
Česko mělo na úpravu legislativy a její zavedení do praxe přes tři roky. Minulá vláda to však neprovedla a tak nyní zemi hrozí pokuty. Podle podkladů k novele může Evropská komise požadovat jednorázově minimálně 1,31 milionu eur (nyní asi 31,2 milionu korun) a za každý den až do nápravy pak penále od 1 584 do 95 013 eur (37 710 až 2,26 milionu korun).
Podle novely by při placení odvodů měli mít takzvaní dohodáři nárok na ošetřovné. Dostávali by také dovolenou podle počtu odpracovaných hodin. Pokud by si ji nestihli vybrat, zaměstnavatel by ji měl proplatit. Měl by také předem pracovní dobu dohodářům rozvrhnout a rozvrh poslat písemně předem. Pokud práce na dohodu pro firmu zabrala v posledním roce aspoň šest měsíců, mohou lidé požádat o pracovní smlouvu. Odpověď se zdůvodněním musí dostat nejpozději do měsíce.
Příplatky za víkendy i nárok pracovat na dálku
Dohodáři by měli mít také příplatky za práci ve svátek, o víkendech, v noci či ve ztíženém prostředí. Lidé s dětmi do 15 let či pečující o blízké by měli mít nárok na kratší úvazek, práci na dálku či jiné uspořádání pracovní doby. Zamítnutí by zaměstnavatel musel zdůvodnit.
Podle novely by měl mít zaměstnavatel povinnost hradit náklady, které má pracovník kvůli práci na dálku. Týkalo by se to třeba kompenzace za používání vlastního nářadí či zařízení i výdajů na elektřinu, plyn, vodu či vytápění by se mohl poskytovat paušál. Činit by mohl 2,80 korun za každou započatou hodinu práce. Ministerstvo práce by na každý rok částku aktualizovalo podle údajů statistického úřadu. Mimořádně by se paušál valorizoval, pokud by náklady rostly nejméně o 20 procent. Náhrady by nesměly být součástí výdělku, nedanily by se. Domluvit by si je mohli i dohodáři.
Podle podkladů k novele by náhrada ale nakonec povinná být nemusela a zaměstnavatelé by ji mohli poskytovat jen dobrovolně. Paušál by se pak zaměstnavatelům mohl zahrnovat do daňově uznatelných nákladů.
Vláda první verzi novely zákoníku zveřejnila loni v září. Ministerstvo práce dostalo stovky připomínek. Zaměstnavatelé souhlasili jen s ustanoveními, která vycházejí ze směrnic. Odmítli změny navíc, mezi které patří i náhrada nákladů při práci z domova. O zákoníku jednala tripartita. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před nedávnem novinářům řekl, že zástupci vlády, podnikatelů a odborů uzavřou „gentlemanskou dohodu“ o tom, že návrh zůstane v nynější podobě a při projednávání ve Sněmovně či Senátu se už nebude měnit. K novele má výhrady ale i ministerstvo financí. Je mimo jiné proti ošetřovnému pro dohodáře.
Ministerstvo práce případné výdaje na náhrady při práci na dálku či dovolené u dohod nedokázalo vyčíslit. Z nemocenského pojištění by se mohly na ošetřovné dohodářů vydat „nízké jednotky milionů korun“ navíc, odhadl resort.
