Restaurace v posledním roce podražily nejvíce polévky. Letos v únoru za ně zákazníci zaplatili skoro o třetinu více než před rokem. Více stojí ale i jiné položky na jídelním lístku. Hovězí guláš zdražil o pětinu, smažený sýr o 16 procent, naopak pizza jen o šest procent.
U nápojů bylo navyšování cen podobné. Nejvíce se dotklo piv, čajů a kávy, jejichž cena vzrostla okolo dvanácti až třinácti procent. Naopak za domácí limonády si lidé oproti loňskému únoru připlatili jen sedm procent, méně zdražoval také tvrdý alkohol.
Růst cen v gastronomickém odvětví ovlivnila inflace, která v únoru meziročně vzrostla takřka o 17 procent. Podle analýzy dat společnosti Dotykačka od předkoronavirového období nejvíce rostou tržby koktejlových barů, bister a kaváren. Tržby se jim za poslední čtyři roky více než zdvojnásobily.
Často se jedná o podniky zaměřené na rychlé odbavení zákazníka, které mají méně zaměstnanců než běžné restaurace. „Naproti tomu hospody jsou obratově téměř o 30 procent níž než před pandemií,“ dodal ředitel společnosti Dotykačka Petr Menclík.
Podle Luboše Kastnera z Asociace malých a středních podniků stojí za nárůstem tržeb kaváren a bister i nízká citlivost lidí na rozdílnost cen v těchto odvětvích. „Zatímco v kavárnách hostům nevadí dát za croissant a kávu třeba 200 korun, v hospodách, zejména u piva, si zvykli cenu srovnávat téměř na koruny,“ řekl Kastner.
Nejlépe se v uplynulém roce dařilo podnikům v Olomouckém kraji. Tržby v něm meziročně stouply o více než 16 procent, což je jeden z nejlepších výsledků z celé republiky, přitom míra zdražení je zde za uplynulý rok nejnižší ze všech regionů, pouhých 9,5 procenta. Všude jinde se zdražovalo nad 10 procent, nejvíc pak ve Středočeském, Karlovarském a Jihomoravském kraji, a to až o 16 procent.
Z výzkumu také vyplývá, že čím větší město, tím vyššího obratu tamní gastronomické podniky dosahují. Nejvyššími tržbami se tak mohou pochlubit podniky v hlavním městě, a to jak ve srovnání s dobou před covidem, tak v meziročních statistikách, kde tržby stouply za uplynulé čtyři roky o 75 procent.
„V obcích do pěti tisíc obyvatel je to ovšem úplně jiný scénář. V roce 2022 tam gastro zvýšilo tržby jen o tři procenta, což je podstatně míň, než kolik činila inflace. Ve srovnání s rokem 2019 jsou tržbami dokonce v minusu,“ uvedl ředitel Dotykačky Petr Menclík.
Kastner k tomu dodal, že rozdíly mezi městy a venkovem se zvětšují dlouhodobě. Upozornil, že v mnoha regionech podniky mají provoz pouze sezonní, což je handicap. „Outsiderem budoucnosti se jeví formát vesnické hospody. Neznamená to konec české hospodské kultury, jen její radikální a velmi rychlou proměnu,“ poznamenal.
Výrazný vliv na omezení nejen venkovských podniků by mohly mít také možné změny v DPH, které plánuje vláda. Podle prvních nápadů by se mohly veškeré produkty v gastronomii přesunout do nejvyšší 21procentní sazby. Momentálně platí pro stravování v restauracích včetně točeného piva sazba deset procent. Zvýšení DPH by podle zástupce gastronomů vedlo k poklesu poptávky i ve velkých městech a také k rozvoji šedé ekonomiky.
