Má dva magisterské a jeden doktorský titul. Přesto měsíční hrubá mzda Petra Wohlmutha, který přednáší vojenskou historii na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, činí 35 tisíc korun hrubého. V úterý dorazil v Praze na protest za zlepšení platových podmínek.
„Jsme na úrovni nekvalifikovaných pracovních sil. Vzhledem k tomu, kolik času vám zabere, než uděláte doktorát, je to naprosto neadekvátně podhodnocené,“ říká, zatímco spolu s kolegy drží transparent s nápisem „Bez humanitních věd si přestaneme rozumět“.
Na náměstí Jana Palacha, před Rudolfinum a sídlo filozofické fakulty, dorazilo zhruba tisíc protestujících. Pedagogy přišli podpořit i studenti. „Není nám lhostejné, co se děje,“ odpovídají shodně na otázku, proč přišli a připravili si transparenty. Přijeli i učitelé z jiných měst, třeba z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem nebo z Univerzity Hradec Králové.
Většina protestujících říká, že s jednou prací už nevystačí. Wohlmuth dělá další výzkum, který nefinancuje fakulta. Žije sám, ani tak si ale neumí představit, že by v Praze bez druhého úvazku dokázal důstojně vyžít.
„Myslím, tedy jsem a nemám na nájem“
Protestující požadují, aby vláda přidala vysokým školám přibližně deset miliard korun. A také aby rektoři univerzit při přerozdělování peněz pro jednotlivé fakulty tolik nezvýhodňovali lékařské a přírodovědecké obory, což se podle nich nyní děje.
„Minimální mzda se za poslední roky zvýšila o pět tisíc. Minimum, co by mělo ministerstvo udělat, je nám poměrně k tomu zvednout mzdu doktorandskou,“ říká doktorandka Anna Schubertová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Měsíčně bere 10 500 korun. I ona si musela najít druhou práci. „Měla bych se studiu věnovat na plný úvazek. Práce navíc sice možná je, ale je to vždy na úkor mého výzkumu,“ popisuje.
Pedagogové také chtějí akcí nazvanou Hodina pravdy upozornit na to, proč jsou humanitní vědy důležité. „V poslední době naše společnost čelí obrovskému množství výzev. Pokud je chceme zvládnout, potřebujeme humanitní vědy. Máme za sebou velkou uprchlickou krizi, nyní bojujeme s krizí v souvislosti s válkou na Ukrajině. Napsal jsem disertační práci, která analyzuje význam krymské války pro Rusko, to je něco, co je v dnešní době platné,“ vysvětluje Wohlmuth. Sám by obor opouštět nechtěl. Někteří jeho kolegové však přešli na střední školy, kde dostali lepší nástupní plat. Další kolega, docent, odešel programovat.
Učitelé se odpoledne z náměstí Jana Palacha přesunuli na Pražský hrad k soše Tomáše Garrigua Masaryka. I on byl filozof a věnoval se sociálním vědám. V čele průvodu protestující valili balvan. Symbolizoval řeckou mytologickou postavu Sisyfa, „nejchytřejšího ze všech lidí“, který byl odsouzen k věčnému tlačení kamene na kopec. Doprovázeli ho protestující s transparentem „Myslím, tedy jsem a nemám na nájem“.
Cestou na Hrad se ještě zastavili u Úřadu vlády, kde přečetli otevřený dopis pro premiéra Petra Fialu (ODS). Zmínili jeho akademickou minulost. Fiala je profesorem politologie a byl mimo jiné rektorem Masarykovy univerzity.
Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) souhlasí s názorem, že platy pedagogů jsou podhodnocené. Financování vysokých škol označil za dlouhodobě zanedbané. Ještě v úterý by o tom měl jednat s premiérem Petrem Fialou, ve středu by věc mohla řešit vláda. Na platy pedagogů chce letos navíc poslat 901 milionů korun.
Demonstrace na rozdíl od většiny jiných ani proti vládě namířená nebyla. Pedagogové jsou podle organizátora akce a předsedy Vysokoškolského odborového svazu Petra Baierla většinou voliči vládních stran. „Ministr se snaží situaci řešit. Skutečně nechceme křičet, ať vláda odstoupí. To nemáme zapotřebí,“ míní.
S požadavkem akademiků souhlasí i prezident Petr Pavel. „Naprosto souzním s požadavkem, který byl vznesen, protože si nemyslím, že by bylo systémově správné, aby byli učitelé některých fakult, konkrétně filozofických, hodnoceni za stejnou práci hůře než jejich kolegové z ostatních fakult,“ řekl Pavel při návštěvě Moravskoslezského kraje.
Za vyšší platy protestovali i v Olomouci. Nynější vlna nespokojenosti začala loni v červnu Výzvou na podporu humanitních a sociálněvědních oborů, která vznikla na tamní Univerzitě Palackého. Podepsal ji děkan filozofické fakulty Jan Stejskal, předseda akademického senátu Tomáš Lebeda a předseda odborů František Kratochvíl.
